Také na psychiatrii v Kroměříži jsou způsoby o kterých jsou příběhy na webu Neklid.net. Především neúcta, bezohlednost k pacientovi, k pacientům se přistupuje jako k bezcenným, neuvažujícím tvorům, bez schopnosti vlastního uvažování, používání ponižujících postupů, které u pacientů vyvolávají traumatizující následky, nadměrné předepisování nevhodných léků, bez kvalifikovaného vyšetření, podle odhadů.
Bez svolení, při použití vynucovacích způsobů jsem byla několikrát přinucena k pobytu, obvodní lékař, aniž by pacienta viděl, ihned napsal papíry na odvoz, na sanitku. Nikdy jsem nechtěla podstoupit pobyt na psychiatrii, byl to výmysl otce, odmítala jsem to, bránila jsem se, tak pouze z těchto důvodů vzdoru se pokoušeli objevit způsob na odvoz, obvodní lékař, i když pacienta neviděl, bez vyšetření, ihned napsal papíry na odvoz, i když se u mě nikdy nevyskytovaly, neprokázaly psychiatrické choroby, na psychiatrii se umisťují i pacienti bez prokázání psychických chorob, kteří na psychiatrii nepatří, pouhý odpor, vzdor pacienta, prosazování si odlišných názorů, nepodřizování se, nepodvolit se, se posuzuje za psychické choroby, když se pacienti nechtěli podvolit, ponížit se, nechtěli to, co od nich na psychiatrii požadovali, byly nuceni, podlamováni, posuzováni za psychicky narušené, i když narušení nebyli.
Pouze z důvodů, že jsem se nechtěla podřizovat otci, jeho komandování, nařizování, pokoušel se o to, aby mě na psychiatrii předělávali, přinutili podvolit se, předělávali způsoby uvažování i myšlení, pokoušeli se o to několikrát, v průběhu 2004 až 2014. Z důvodů, že jsem se vzpírala podvolit se, odmítala jsem s nimi na psychiatrii konverzaci, vymýšleli si psychiatrické choroby podle jejich úsudků, odhadovali, které choroby by napsali na záznamy, nikdy nepoužili nějaké kvalifikované vyšetření, kterými by choroby podložili, potvrzovali.
Nejhorší, že se pacienti nemohou nijak bránit. Napsali si v záznamech co chtěli bez vyšetření, pouze na základech odhadů předepisovali, nutili k užívání léků bez vysvětlení pacientovi, pacienti nevěděli, které léky byl nuceni užívat, nebyli obeznámeni ani s následky léků, bez svolení pacientů, několikrát i léky na odlišné choroby, pacienti se později dozvěděli, že se zmýlili, i když léky způsobovaly následky, nevolnosti, zvracení, záškuby ve svalech, třes, nechutenství, podrážděnost, byli nuceni léky užívat.
Když jsem se bránila, nechtěla jsem léky užívat, za použití násilí používali injekce. I když se zmýlili, použili nadměrné dávky, předávkovali pacienta, způsobili následky, nezabývali se tím, řekli, že došlo k omylu, i nadále nutili k užívání léků, i když jsem léky nechtěla užívat, nebrali názory pacientů v potaz, Zesměšňovali, ponižovali, šikanovali, bez dovolení prohledávali osobní věci pacienta, nutili uklízet po jiných, v noci mě vzbudili, abych pouklízela výkaly po jiných pacientech, bez vysvětlení. Především byli traumatizováni pacienti, kteří ze nezvládali bránit, vzepřít, báli se.
Někteří psychiatři byli bezcitní, neúcta k pacientům, např lékařka Vránová, předepisovala co jí napadlo, zkoušela léky podle odhadu, až když otec zasáhl, že předepisuje léky na odlišné choroby, vysadila léky, neúcta, nazývala pacienty číslem podle oddělení na psychiatrii.
Na psychiatrii mně nutili i nevhodné léky, které způsobily následky ochrnutí, znecitlivění nervů ve stehnech na nohou. Padala jsem, neudržela jsem se na nohou. Nechali mě tak bez pomoci, nikdy mi nepomohli. Nechali mne několik týdnů padat, plazit se po kolenou, pokoušet se bez pomoci zvednout, vyšplhat se, než vyprchávaly složky z léků, které mi způsobily ochrnutí. Až za osm týdnů postupně odeznívaly následky z léků. Neuznávali, že způsobili pochybení, obviňovali mě z psychického narušení, že jsem to pouze předstírala, i když jsem se na nohou neudržela, že to oni nezpůsobili.
Traumatizující zkušenosti byly i na příjmovém oddělení, nějaký psychiatr, muž, který mě nutil vysvléknout se, že by chtěl vyšetřit hrudník fonendoskopem. Psychiatrickými vyšetřeními se nezabýval, pouze chtěl vyšetřit nahý hrudník, i když jsem neměla obtíže na hrudi. Byl pouze psychiatr, zneužíval svých pravomocí, nadřazenosti nad pacienty, když jsem se nechtěla svléknout. Přiběhl ke mně muž sanitář, který se mě pokoušel násilím svléknout, škubal ze mě a vyhrnoval ošacení. Bylo to pro mě šokující, že jsem se nemohla nijak bránit. Když byly na přijímacím ženy psychiatři, nikdy hrudník nevyšetřovaly, nikdy nechtěly, aby se pacienti před nimi svlékali.
Šokující byly i jejich postupy, nutili používat použité nádobí po pacientech. Především na zapití léků, aby se nezdržovali, Pracovnice, personál na odděleních č. 1 a 5 kradl pacientům stravu. Když přivezli stravu, především obědy, večeře, i snídani, nosili si do kuchyně jejich nádobí, ve kterých si odnášeli z kuchyně obědy i večeře, které byly pro pacienty, zabouchly, přivřeli se v kuchyni, aby to pacienti neviděli, nabírali si z obědů pro pacienty pouze pro sebe. Z kuchyně si odnášeli obědy v jejich nádobí, ve vrchovatých kastrolcích na ošetřovnu, nabírali si obědy pro sebe, i ještě pro následující směnu. Pacientům nabírali zmenšené, poloviční porce, aby si nechali pro sebe, ze zdravotního pojištění si pacienti zaplatili stravu, kterou pacientům kradli pracovníci z personálu pouze pro sebe. Nikdo to nenahlásil, nezabránil.
Jejich postupy, i způsoby byly traumatizující, ponižující, zavinili mi následky, i traumatizaci, úmyslně se mně pokoušeli ponižovat. Pouze oni úmyslně zavinili následky, ze kterých se pacienti nikdy nevzchopí. Především nekvalifikovaný personál, na psychiatrii jsou pracovníci bez kvalifikovaného vzdělání, kteří k pacientům přistupují jako k bezcenným odpadkům, nikdo proti nim nepostupoval, nadále se používaly postupy ututlávání.
Autorka si nepřála zveřejnit jméno kvůli obavě z pomsty
8. 2. 2022 v 15:12
Dobrý den všem co si to čtou v horních Beřkovicích se děje ještě něco horšího zavádějí se kolektivní tresty ponižující postupy jako když nebudu někomu hodnotit např. Jeho životopis nemůžu postupovat v léčbě osobní msty od personálu trestají bezdůvodně a kdyz se zeptám za co jsem byl potrestán tak vyhrožují že mi ještě přidají jednou tady byl pacient se závažným zdravotním problémem myslí tím urologický problémy tak nemohl si dojít na záchod při komunitě a bylo řečeno od personálu že může jít vykonat potřebu stím že bude kázeňsky potrestán nadále starší pán okolo 60 let se stejným problémem totéž za kázeňsky postih který velmi ovlivňuje postup v léčbě,nechali ho předevsemi pomočit.Mne odmítali vyšetřit zraněné koleno které jsem si poranil na sportovní terapii i když jsem zdůrazňoval že my ta noha nedrží pohromadě a že se mi prolamuje koleno bylo my řečeno že si vymýšlím nesmyslné ošetření a byl jsem kázeňsky potrestán když jsem si dovolil říct proč bych si to vymyslel a za jakým účelem a k čemu by my to bylo byl jsem též ponížen že jsem drží a další kázeňský postih.Pořád to samé dokola když mne bolel zub mnel jsem oteklou tvář medikace mi nezabírala ta to samé že to nic není že si vymýšlím a že když se směju této není tak hrozné a když jsem vyžadoval pohotovost bylo mi řečeno že tu personál není od toho aby my scháněl zubaře po několika hodinách bolesti jsem se dočkal akorát toho že mi pichli injekci Tizercin jejich neochota ke spolupráci je nelidská jejich tón kterým se snadno tady baví je nehorázný kdyz se jim něco nelíbí tak dávají najevo své emoce což si myslím že je nepřípustné aby k nám chovali nějaké emocni vyjadřování člověk se bojí říct svůj názor nebo se vyjadřit aby nebyl kázeňsky potrestán protože pak nemůže dál postupovat v léčbě kterou má soudně vykonat vyhání nás na ranní rozcvičku do -5 stupňů.Je to nelidské chování kterému se nemůžeme nijak bránit oni nemají v popisu práce se k nám emočně jakkoliv vyjadřovat pokavad samozřejmě nejsou ohroženi na životě nebo tak jakkoliv.
27. 2. 2023 v 3:18
Mě se v Kroměříži moc líbilo a pomohli mi tam vždy, byla jsem i na uzavřeném odd. a pak na polouzvrenem ( 5a a 5b), ale i tam jsem byla celkem spokojená (no sice má 5a to bylo docela tvrdé, ale to asi na každém podobném oddělení).Je to už sice 16 let, tak se tam teď toho asi hodně změnilo.
Oddělení 18a bylo naprosto luxusní! Super personál, terapie, úžasná paní psycholožka, spolupacienti, naprosto všechno na 1*.Jestli ještě někdy do Kroměříže, tak jedině na tohle oddělení. Vařili taky velmi chutně, vždy mi tam chutnalo.
Za mě Kroměříž ano!
7. 6. 2023 v 16:02
Měla jsem maminku v Kroměříži došla po svých po necelém týdnu byla mamínka ležák a úplně mimo péče tam katastrofa lékařka stále nic nevěděla musela se ptát sestricek. Sestry nepříjemný.,neochotny neustále zalezly v jejich místnosti po dvou měsících u nich maminka umřela neměly ani tu slušnost dát rodině vědět umřela v 5 ráno a volali až v sedm jsem znechucena očekávala jsem že mamince pomůžou že se o ní budou starat ale pro ně to už nejsou lidi ale kusy který jsou jim jen na obtíž nikdy si neodpustím že jsem se rozhodla maminku hospitalizován v Kroměřížske psychiatrie A19 neschopní lékaři a sestry by se měly stydět jednou budou taky stáří a věřím že se jim to vše vrátí ta neochota pohrdání nemocným bezmocnymy lidmy je mi hanba za takové zařízení
10. 6. 2023 v 5:48
Chtěla bych ještě touto cestou varovat všecky ostatní kdo miluje své maminky babičky aby je nikdy nedali umístit do Kroměřížske léčebný maminka byla neustále sama modřína v očích slzy a strach neustále byla privazana jak pes ale i ten pes má větší volnost nikdy si neodpustím že jsem tam maminku umístila stim že ji pomůžou nasadit léky na demenci a oni ju temy jejich léky úplně odrovnaly a nakonec to její srdíčko tu bolest strach a čekání kdy ju odvezeme a vysvobodime nezvládla