Rubrika Příběhy

NÚDZ – ostrůvek něžného bláznovství

Léčím se s bipolární poruchou. Nikdy jsem se nechtěla nechat hospitalizovat, ani když mi bylo úplně nejhůř. Měla jsem také to pochybné štěstí, že i přes některé vyhrocené stavy na mě nikdo nezavolal RZ. Tudíž jsem se v léčebně neocitla ani nedobrovolně,… Pokračovat ve čtení →

Nejhorší je, když člověk má pocit, že je na to sám

Moje rodina byla ideální. Měla jsem Maminku, Tatínka a Sestru. Bydleli jsme v domku Ve Francii a byli zdraví a šťastní. V mých čtyřech letech jsme se vrátili zpátky do České republiky. Můj příběh začíná již v dětství, kdy jsem… Pokračovat ve čtení →

Zahrada divů

Tak se opět procházím tím parkem, který se stal před dvěma lety mým útočištěm a zároveň věznicí. Procházím se a v mysli mi opět tanou scény, hrůzné i povzbudivé, které tvoří neoddělitelnou součást mé osobní paměti. Bylo to také v únoru, v období… Pokračovat ve čtení →

Postavit se manipulaci a zastrašování

Ráda bych se s vámi podělila o svoji zkušenost s psychiatrickým zařízením. Jsem filmová režisérka. Šest let jsem natáčela dokumentární film Pasažéři, který vypráví osudy čtyřech kluků, kteří vyrostli v dětském domově. Sama jsem nikdy hospitalizovaná nebyla, ale jeden z… Pokračovat ve čtení →

Stacionář Ke Karlovu – Když lékaři ubližují

Byl chladný podzimní den, 9.11.2017, bylo mi 19 let a nastoupila jsem do Denního stacionáře pro Poruchy příjmu potravy Ke Karlovu (DS). Dovolte mi Vám o tom povědět víc… Zažívala jsem hodně stresu ze školy, známek, atd., a tak jsem… Pokračovat ve čtení →

Zoufalství ze zoufalství – z Karlova do Bohnic

Pracovala jsem jako strážný u bezpečnostní agentury v psychiatrické klinice Ke Karlovu v Praze. Ve čtvrtek 12. března 2020 jsem měla ranní směnu od 6 do 14 hodin. Ráno jsem jsem do osmi kontrolovala auta a pak šla na obchůzku… Pokračovat ve čtení →

Jako kus hadru – (Ne)dobrovolná hospitalizace na Psychiatrické klinice VFN

Tento příběh bude možná některým z vás připadat mnohem méně drsný než ty, které obvykle o pobytu na uzavřených psychiatrických odděleních slýcháte. Přesto v něm můžete najít něco, co všechny podobné příběhy spojuje. Moje partnerka Renata se deset let léčí… Pokračovat ve čtení →

Lidskost je to poslední, co zde můžete očekávat

Minulou zimu jsem na vlastní žádost byl přijat na 1. patro pavilonu 27. Zdůrazňuji, že na vlastní žádost, prostřednictvím sjednání mou psychiatričkou a s vlastní dopravou. Jednalo se o mou první zkušenost s něčím podobným a prvotní dojem byl absolutní… Pokračovat ve čtení →

Zavolání na tísňovou linku 112 předem velmi zvažte!

Můj příběh ve zkratce: Při nevolnosti zavoláte na linku 112 o pomoc. Netušíte však, že záchranáři mohou rozhodnout, že vás odvezou do blázince. Nechcete, oni nesouhlasí s podepsáním negativního reversu (odmítnutí zdravotních služeb), a tak zavolají policii a odvezou vás nedobrovolně…. Pokračovat ve čtení →

Na Karlově jsem většinou viděla jen hrubé zacházení

Na psychiatrické klinice Ke Karlovu jsem byla opakovaně a při posledním pobytu v roce 2020 jsem se stala svědkem zacházení, které mě donutilo promluvit. První noc kurtovali k posteli mladou hezkou slečnu. V noci chtěla jít na záchod, ale řekli… Pokračovat ve čtení →

« Starší příspěvky

© 2021 Neklid.net — Běží na WordPress

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑