Zneklidňující zkušenosti s psychiatrickou péčí

Rubrika Příběhy

RIAPS … aneb nakonec jsem přežila

Od konce února 2023 jsem začala trpět strašlivou nespavostí, buzením se a nechutenstvím. Přežívala jsem. Pořád jsem si myslela, že všechno nějak zvládnu sama. Na konci května jsem se subjektivně dostala do stavu, kdy mi přišlo, že melu z posledního…. Pokračovat ve čtení →

S obsedantně kompulzivní poruchou v kleci a kurtech

Přečetl jsem tady skoro všechny příběhy a taky bych se rád podělil o svou zkušenost, i když místo psychiatrické léčebny chci nechat v tajnosti. Stalo se to v roce 2013 a je to už 10 let. Nicméně na nejhorší chvíle… Pokračovat ve čtení →

Peklo jménem Černovice

Ráda bych se tímto podělila o mé osobní zážitky z Psychiatrické nemocnice, dříve Psychiatrické léčebny v Brně – Černovicích. Hlavní část mého vyprávění pochází z doby před více než 7 lety, kdy jsem byla studentkou 3. ročníku Vyšší odborné školy… Pokračovat ve čtení →

Bezmoc

Ráda bych se podělila o zkušenosti z uzavřeného oddělení jedné nejmenované psychiatrické nemocnice. Během hospitalizace jsme psali s pacienty do schránky důvěry několik stížností. Staniční sestra, ale všechny dopisy vyhodila  a spolupacientku, která se nebála podepsat seřvala. K ředitelce se… Pokračovat ve čtení →

Příběh z léčebny

Před sedmi lety jsem strávil pět dní v psychiatrické léčebně Horní Beřkovice. Tento zážitek mi zásadním způsobem změnil pohled na život. Teprve nyní po sedmi letech jsem se o tuto zkušenost podělit. Na jaře roku 2015 (tehdy mi bylo 27… Pokračovat ve čtení →

Výroky psychiatrů… aneb jak jsem ztratila důvěru

Když jsem se před pár lety poprvé ocitla v péči odborníků, skutečně jsem věřila, že medicína na počátku 21. století je na vysoké úrovni. Vždyť lékaři umí zachránit život dítěte narozeného o několik měsíců dříve s porodní váhou hluboko pod… Pokračovat ve čtení →

Proč?

Náš příběh začal před více než třemi lety, kdy se má dcera poprvé ocitla na psychiatrické ambulanci, tehdy ještě jako sedmnáctiletá, a dostala svá první antidepresiva a první diagnózu. Ta zněla „středně těžká deprese a posttraumatická stresová porucha“. Brzy na… Pokračovat ve čtení →

NÚDZ – ostrůvek něžného bláznovství

Léčím se s bipolární poruchou. Nikdy jsem se nechtěla nechat hospitalizovat, ani když mi bylo úplně nejhůř. Měla jsem také to pochybné štěstí, že i přes některé vyhrocené stavy na mě nikdo nezavolal RZ. Tudíž jsem se v léčebně neocitla ani nedobrovolně,… Pokračovat ve čtení →

Nejhorší je, když člověk má pocit, že je na to sám

Moje rodina byla ideální. Měla jsem Maminku, Tatínka a Sestru. Bydleli jsme v domku Ve Francii a byli zdraví a šťastní. V mých čtyřech letech jsme se vrátili zpátky do České republiky. Můj příběh začíná již v dětství, kdy jsem… Pokračovat ve čtení →

Zahrada divů

Tak se opět procházím tím parkem, který se stal před dvěma lety mým útočištěm a zároveň věznicí. Procházím se a v mysli mi opět tanou scény, hrůzné i povzbudivé, které tvoří neoddělitelnou součást mé osobní paměti. Bylo to také v únoru, v období… Pokračovat ve čtení →

« Starší příspěvky

© 2024 Neklid.net — Běží na WordPress

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑