Štítek Bohnice
Náš příběh začal před více než třemi lety, kdy se má dcera poprvé ocitla na psychiatrické ambulanci, tehdy ještě jako sedmnáctiletá, a dostala svá první antidepresiva a první diagnózu. Ta zněla „středně těžká deprese a posttraumatická stresová porucha“. Brzy na… Pokračovat ve čtení →
Moje rodina byla ideální. Měla jsem Maminku, Tatínka a Sestru. Bydleli jsme v domku Ve Francii a byli zdraví a šťastní. V mých čtyřech letech jsme se vrátili zpátky do České republiky. Můj příběh začíná již v dětství, kdy jsem… Pokračovat ve čtení →
Tak se opět procházím tím parkem, který se stal před dvěma lety mým útočištěm a zároveň věznicí. Procházím se a v mysli mi opět tanou scény, hrůzné i povzbudivé, které tvoří neoddělitelnou součást mé osobní paměti. Bylo to také v únoru, v období… Pokračovat ve čtení →
Pracovala jsem jako strážný u bezpečnostní agentury v psychiatrické klinice Ke Karlovu v Praze. Ve čtvrtek 12. března 2020 jsem měla ranní směnu od 6 do 14 hodin. Ráno jsem jsem do osmi kontrolovala auta a pak šla na obchůzku… Pokračovat ve čtení →
Minulou zimu jsem na vlastní žádost byl přijat na 1. patro pavilonu 27. Zdůrazňuji, že na vlastní žádost, prostřednictvím sjednání mou psychiatričkou a s vlastní dopravou. Jednalo se o mou první zkušenost s něčím podobným a prvotní dojem byl absolutní… Pokračovat ve čtení →
Můj příběh ve zkratce: Při nevolnosti zavoláte na linku 112 o pomoc. Netušíte však, že záchranáři mohou rozhodnout, že vás odvezou do blázince. Nechcete, oni nesouhlasí s podepsáním negativního reversu (odmítnutí zdravotních služeb), a tak zavolají policii a odvezou vás nedobrovolně…. Pokračovat ve čtení →
Začátkem února 2020 jsem byla hospitalizována v přízemí pavilonu 27 Psychiatrické nemocnice Bohnice. Z tohoto někdejšího oddělení hrůzy mám z dřívějška bohaté zkušenosti. Když se po pár dnech zjistilo, že můj stav není v ničem nebezpečný, přeložili mě na horní… Pokračovat ve čtení →
Popíši zde svědectví z Psychiatrické léčebny Bohnice na přelomu let 2009 a 2010, kdy mi bylo 22 let. Podstatná část se týká pavilonu 21 následné péče ženy (dnes už je to jinak). Dostala jsem se tam poté, co se můj… Pokračovat ve čtení →
Pětašedesátiletá žena po embolii mozku byla v minulých dnech propuštěna z pavilonu 12 Psychiatrické nemocnice Bohnice. Je zcela bez sociálního zajištění, má výpadky paměti a nemůže psát. Nemá kam jít a její přátelé se obávají, že jí hrozí smrt. Nemocnice… Pokračovat ve čtení →
Na příjem jsem přišla sama, dobrovolně a s podrobnou lékařskou zprávou od mé psychiatričky. Hlavním důvodem byl hluboký depresivní propad s pocitem beznaděje, zoufalství, myšlenkami na sebevraždu (bez realizací) a s myšlenkami a plánem na těžké sebepoškození s již částečným… Pokračovat ve čtení →