Buď budete polykat prášky a nebudete nás otravovat, nebo vás zavřeme. Tak by se dala shrnout Tomášova zkušenost s léčbou. V pátek 12. 7. 2019 byl přijat k dobrovolné léčbě do Psychiatrické nemocnice Bohnice. Následující týden se rozhodl podepsat revers a nemocnici opustit.
Před hospitalizací měl doma sedět na parapetu v šestém patře, což jeho matka vyhodnotila jako pokus o sebevraždu a v tomto smyslu později informovala nemocnici. Tomáš však říká, že na okně jen seděl a přemýšlel. Užívá pervitin a své problémy chce řešit. Proto se také nechal přijmout do nemocnice, kde dostal diagnózu F195 psychotická porucha způsobená drogami. Svoje zdravotní potíže však vnímal hlavně jako zhoršené dýchání.
Nevyhovovala mu však medikace Rivotrilem, který je všem pacientům podáván jako běžícím pásu. Kromě toho dostával Zyprexu a pro případ nespolupráce již měl v dokumentaci předepsán Haloperidol, který má silné vedlejší účinky. „Myslím, že jsem žádné prášky nepotřeboval. Rivotril mi nasadili ještě dřív, než mě někdo pořádně prohlédl. Asi nejvíc mi pomohlo, že jsem se mohl dva dny prospat,“ popisuje Tomáš.
Dostal na výběr buď zůstat, nebo bude soudu nahlášena nedobrovolná hospitalizace. Toto vnímal jako nátlak a trval na propuštění. Měl si vyslechnout i výhrůžku přeložením na oddělení neklidu. „My vás tady nutit nebudeme, to vás přinutí jiní. Prostě vás podržej a budou vám ty injekce dávat. Soud vám nařídí tu léčbu podstoupit a pak je to stejné jako ve vězení. Ty lidi tam taky nechtějí být, ale prostě tam jsou a hotovo,“ sdělil Tomášovi vedoucí lékař MUDr. Michal Vojta.
Tomáš si také stěžuje na nedostatek zájmu personálu. Zmiňuje případ, kdy šel požádat o pomoc pro jiného pacienta, který nemohl chodit. Vyslechl si jen, že je otravný a má jít pryč. „Lidé z personálu kouřili na zahradě. Nechápu, proč alespoň někteří pacienti nemohli být s nimi venku. Připadalo mi to, jakoby jejich jediná práce byla podávání léků. Psychicky mne podpořili jen ostatní pacienti. Doktoři tam s námi mluvili jen jako s blázny a hlupáky,“ řekl.
Nemocnice po zásahu Miroslava Melky a jeho týmu návrh ve věci vyslovení přípustnosti převzetí do zdravotního ústavu (PN Bohnice) umístěného člověka stáhla a Tomáše po týdnu propustila.
4. 6. 2020 v 2:06
Tomasi, ja jsem v psychiatrich taky byl. A tyhle zazitky znam taky. Od sebe i jinych lidi. Je to hrozne opravdu. Personal ktery se takhle chova by mel odejit na nejaky kurz „jak se chovat k pacientum“ nebo alespon na hodne dovolenou dlouhou. Lide nekteri co pracuji v techle zarizenich (podle me tak 3/4) s lidmi tam neumi pracovat. Jsou frustrovani sami a prenaseji to na pacienty. Casto jejich stav jeste dokazou svym chovanim zhorsit. Je jen par zarizeni/nemocnic kde na pristup k lidem opravdu dbaji. Ale i tak pokud se jedna o cloveka na hranici zivota ci s bolestma duse tak obrovskyma zpusobujici „nenormalni“ chovani, je s nimi zachazano jako s nemyslicim bezpravnym zviretem. Pritom to ten clovek vsechno vnima a ublizuje mu to. Myslim si, ze je to takhle pro personal jednoduzsi. Jakoby obrnit se vuci pacientum a prestat jejich konkretni potreby a city vnimat. A brat ho jen jako „polozku, ci zvire, atd“. Lidi, kteri umi naslouchat a pracovat s takovymi lidmi a vnimat je a pomahat dobre a pritom se sami nesesypat z tolika utrpeni je asi hrozne malo na svete. Takovi lide by meli byt v nemocnicich ceneni zlatem. A personal, ktery to nedava, by mel jit pracovat uplne jinde. Fila
23. 7. 2020 v 13:17
Žádný kurz nenaučí empatii a lidské slušnosti, když je to hajzl, tak to tak zůstane.