Stránka 8 z 9
Ráda bych se podělila o svou zkušenost z dětského oddělení v Bohnicích. Uběhla tedy už pořádná doba od mé tamní hospitalizace v roce 2010. A strávila jsem tam jen jeden týden. Bylo to na konci prváku na gymplu a bylo… Pokračovat ve čtení →
Ministerstvo zdravotnictví uspořádalo k letošnímu aprílu happening „Setkání v oblacích“. Nebyl vtipný, vkusný, chytrý a vzhledem k okolnostem byl dokonce nechutný. Zkrátka to nebyl žádný happening. Stát se pouze pokusil odvést pozornost od systematického týrání psychiatrických pacientů a napálit celou… Pokračovat ve čtení →
Vysvlékli mě do naha, nemohla jsem si nechat na sobě ani spodní prádlo. Na mou námitku, že potřebuji aspoň kalhotky, že mám měsíčky, reagovali tím, že mi dali inkontinenční plenu. V té místnosti mi byla zima, pomoci se nedovoláte. Sice… Pokračovat ve čtení →
Děkuji vám, občané Athénští, a jste hodní, ale budu poslouchat více boha nežli vás, a pokud budu dýchat a budu schopen, buďte si jisti, že nepřestanu filozofovat a domlouvat vám a vykládat každému, s kýmkoli z vás se kdy potkám,… Pokračovat ve čtení →
Můj příspěvek je pro tyto stránky netypický, neboť pavilónu 27 a dění v něm se týká pouze nepřímo. Přesto věřím, že právě sem patří, jelikož v mnoha čtenářích, kteří sami žádným koncentračním psychiatrickým zařízením neprošli, by mohl vzniknout dojem, že… Pokračovat ve čtení →
Toto šílenství skončilo až okamžikem, kdy se spolknuté jídlo dralo z mého žaludku zpátky ven, což oba zdravotníci okomentovali slovy, že jsem „prase“. Ač špatně pohyblivá (franc. berle jsem u sebe prý z bezpečnostních důvodů mít nemohla), vše jsem po… Pokračovat ve čtení →
V březnu loňského roku jsem byla hospitalizována na oddělení psychiatrie v nemocnici v Liberci. Na jedné z komunit jedna pacientka projevila obavy z návratu sanitáře Patrika, který byl tou dobou na delší dovolené. Říkala, že je agresivní k pacientům a… Pokračovat ve čtení →
Na přízemí pavilonu 27, zvaném též „neklid“, jsem byla v letech 2010 – 2016 hospitalizovaná asi 12krát a celkem jsem tam strávila kolem sedmi až osmi měsíců. Někdy jsem se tam dostala rovnou z centrálního příjmu pacientů, jindy překladem z… Pokračovat ve čtení →
Rád bych lidem sdělil, že péče o lidi s vážnými duševními potížemi je i víc jak čtvrt století po sametové revoluci v hluboce tristním stavu. Zejména chroničtí pacienti se na uzavřených odděleních psychiatrických nemocnic mohou setkat i s nelidským a… Pokračovat ve čtení →
Na pavilonu 27 jsem se za svůj život ocitla 2x – v zimě 2018 a v roce 2016. Člověk, který přijíždí na neklid, je přirozeně rozrušený. Je násilně odtržen ze svého přirozeného prostředí. Jakýkoli akt nevole je vykládán represivně, jako… Pokračovat ve čtení →